pátek 31. ledna 2014
Sladká tečka...dvoutečka...sedmitečka...plná lžička...
pátek 24. ledna 2014
Lachtánkový...
... začalo to skoro před sedmi lety, když se nám narodil František. Koupila jsem mu modrou peřinku a polštářek, plátno s potiskem, uvnitř nějaká obyč výplň... časem se z toho stala naprosto nepostradatelná, zásadní, kultovní a všudesnámicestující "dečka s lachtánkem a polštářek". Když se narodil Venoušek, teda spíš když dostal trochu rozumu, chtěl tu stejnou... naštěstí jsem jí sehnala od někoho z druhé ruky na mimibazaru... a tak by to mohlo skončit... jenže, dečky i polštářky nás pomalu opouští... takže Vendovi jsem ušila vnitřní polštářek, Fanouškovi jsem tam dala slehlý IKEA polštářek, na půl složený... a najednou, na Fanouškově polštářku, postupem času a občasným praním (přeci jenom má rok a kousek náskok před Venouškovou soupravičkou) se vyrobila díra... bohužel pláténko v té době již bylo tak chatrné, že jakékoli opravy by byly marné... a tak jednoho dne se máma rozhodla, že to zvládne... nejdéle jsme vybírali látky, pak jsem vymýšlela, jak na to... pak to byla vlastně jenom chvilička šití... nový IKEA polštářek....a nakonec obrovská radost, obou - moje, že jsem to zvládla a Fanouškova, že má svůj polštářek s lachtánkem, nový... prý jsem hrozně šikovná, když umím udělat takové krásné věci :-).... a pak tiše prohodil, že tedy příště i tu peřinku, jenom velkou na celou postel.... a Venda by chtěl asi taky... a Aničky se radši ani neptám, ta už deku má :-)...
...na fotce je pro srovnání ten původní, teď ještě Venouškův...
Krásný pátek! Fanoušek má teplotu, tak nás asi čekají "postelové radovánky" :-).
Marcela
čtvrtek 23. ledna 2014
Zástěrka


... tak proč mne tahle zástěrka tak nebaví?... zadání od mé tedy znělo: ušij mi prosím zástěrku pro kamarádku, třeba takovou domodra jako mám já... super, ne... jenže to pokračovalo... a já ti za to něco dám, třeba i DVĚ stovky... tiše jsem tedy špitla, že víc, než za materiál, bych si stejně nechtěla říct... a ono to ještě pokračovalo... víš, ona VŮBEC neumí péct ani vařit, tak jí to dáváme jako z legrace a na truc... takže šiju něco, co si na sebe asi nikdy nikdo nevezme, co nikdo evidentně neocení a při troše štěstí bude třeba někde viset... nebo půjde do šuplete, pěkně až na dno... tak než jsem to tady dopsala, teta si pro ni přijela. Dostala jsem stovky tři a dort... :-)
... a jak to máte vy?? Jak se mám vypořádat s tím, že mne něco fakt netěší dělat, mám raději odmítnout to šití???
Omluvte kvalitu fotek, zapomněla jsem tuto skvělou objednávku udělat, takže doděláno a foceno v noci, a jen na mobil...
Tak snad abych si spravila chuť, přidávám sem fotky těch už dávno nebo nedávno darovaných, které snad radost nosí....
Tohle je zástěrka pro Míšu (švagrová), která peče skvělé dorty... A líbí se mi, že se Míša ozvala, že by potřebovala ještě nějakou i přes břicho, tzn. asi tu parádu i zkusila...
a slibuju, že zlepším kvalitu fotek, takhle když to pak u toho zrcadla vidím, je to hnus, velebnosti...
Pěkný den,
Marcela
pondělí 20. ledna 2014
Taštičky Desiré
Trvalo mi dlouho, než jsem se odhodlala postoupit na cestě šití o ten krůček dál, přeci jenom zip, magnet na zapínání, nějaké to tvarování, nakonec i aplikace... ale povedlo se, dokonce mi i jedna přirostla k srdci tak, že jsem ji nedokázala dát dál a je jen a jen moje... tak schválně, která je moje?? :-)... a ještě tu dvě chybí, tak snad se mi od majitelek podaří získat fotografie...
(taštičky Desiré design by Bellet)







(taštičky Desiré design by Bellet)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)