Jen jednoduše...

Letos jsem se nějak s kytičkama na balkoně rozjela, takže už nemám obaly na květináče. Tak jen takový rychlo-jednoducho-závěsný. V mé oblíbené barvě. Přibudou další.

 

Dneska...

 ... u nás bude veselo! Máme gymnazistku!

Jsem štastná a pyšná.

Trocha romantiky pro knihomolku...

... zase jeden obal na knížku. Pro mojí milou kadeřnici, která ráda čte.

K narozeninám.

A protože knih přečte opravdu hodně, udělala jsem vzadu posunovací zadní díl.
Korálky na záložce.
Přední strana sešívaná a prošívaná, vyplněno vatelínem.

Takový sofistikovanější než normálně...

 

Dečka

... ke košíčku. Pro mámu. Jen tak. Podle tohoto návodu.

PPM 2015

Prague Patchwork meeting. Peněženka pláče, srdce plesá. Krásné odpoledne ve společnosti krásných lidí.

Látkový košíček

pro mojí maminku k narozeninám. A u jednoho nezůstane, nutně bych ho také potřebovala. Laděný k dece z loňska a polštářkům z předloňska. Plný kořenek.

K dekoraci zde použitá dřevěná vajíčka, zakoupená na trhu na Smíchově. V jednoduchosti je krása...

 

 

Malá z rybárny...

... doporučujeme! Super krásná interaktivní výstava v krásných prostorách galerie Malostranské Besedy. Děti i my se ségrou nadšené. Určitě jděte! Na konci příspěvku je "snad" video z výstavy, to byl "pokojíček" vodního orchestru. Nejvíc. Nemohli jsme se nabažit a určitě půjdeme ještě jednou!!!

Velikonoční pastelky... II.

Díky těm obalům jsem si nějak "přičuchla" k patelovým barvám. A těch bych letos na jaře chtěla mít i víc kolem sebe. Takže jsem převlékla obývák do růžové  (Anička ji už nepoužívá) a letošní velikonoční dekorace zkusila naladit také na pastelovou nótu.
Zajíčka jsem dělala na keramice.
A vyfukovat křepelčí vejce je fakt zážitek :-).Koupila jsem je čistě z dekoračních účelů a teď je už týden jíme ve všem... :-)

 

Velikonoční pastelky... I.

... zjistila jsem, že se mi zase v knihovně kupí knížky bez obalů. Takže jsem několik ušila. A moje knížky už beránek nepokaká... :-). Ze zbytků...

 

Letošní...

... byla jsem líná barvit vajíčka. Klasicky barvit. Klasicky líná. Takže jsem se rozhodla pro cibuli. Na poslední chvíli. A v noci, když všichni spali, jsem se přeci jen rozhodla je trochu omalovat... klasicky, včelí vosk a bílá voskovka. Ve vyřazené keramické aromalampičce. Jen mi to pořádně začalo kreslit až kolem půl dvanácté. Jako vždycky... Tak zase za rok! Jo a zlepšovák - cibulovou nať jsem dala na dno hrnce, na to klasický pařák, který ji držel u dna a teprve potom vajíčka. Takže nejsou skoro vůbec flekatá :-)... Ještě jsem chtěla ukázat i mazanec, beránka a jidášky, ale snědli jsme to. Všechno. A pomlázku, co jsem upletla a nevyfotila, má děda. Ach, ta moje hlava děravá... :-)

Bude to holka!

Deka pro miminko, holčičku, která se narodí na konci jara. 

Bude to nevlastní sestřička mojí Aničky. 

Jsme taková "divná" rodina. Rozvodem  získáváme. Minulé rodiny. Novou ženu mého bývalého muže. I její rodinu. 

A tím toho získáváme mnohem, mnohem víc. 

Jsem za to vděčná. 

Vše se děje z nějakého důvodu. A jestli to všechno peklo, kterým jsme si museli projít, bylo k něčemu, jsem vděčná i za to. 

Hrozně jsem si to růžové háčkování užila. 

Ať se ti pod ní, Luiso, dobře spinká!

 

Merino od Vlnapu, háček č. 4. Vlnkovaný vzor. Inspirace tady...