Na houby...

Na skok jsem byla za našima na chalupě. Ten luxus, jela jsem tam sama, bez dětí, na jednu noc. Takže jedno klidné odpoledne jsme se s maminkou procházely po lese. A našly.
Nakonec celý košík...

Když jsem našla tenhle hříbek, dala jsem mu radostí pusu.

Krásně bylo.

Tu jsme nebraly, jen fotily. Jsou tak krásné...

  Letos to bude mít Maruška trochu jednodušší, v lednu skoro budou... :-)

Miluju psí víno, hlavně na podzim. A na tom modrém plotu, to chci!

Naše "trojka" je školák...

Chronologicky pořád pozpátku... takže prvního září 2015 to už začalo i Vašíkovi...
Letos mám teda doma prvňáka, druháka a prvňačku na gymplu. A je to hustý.

Je to FEJK jako BEJK- aneb tak trochu sporný příspěvěk, kdy jde v podstatě o kopii již zvěřejněného dokonalého...

Když Magda ukázala, co dělala pro svého bráchu, přišlo mi to úžasné. A tak když se rozhodlo, že i můj bratr dostane ke svým kulatinám kolo, bylo rozhodnuto. Poprosila jsem Magdu, jestli mohu její nápad prachsprostě obšlehnout. A ona mi poslala rovnou návod. I s obrázkem, postupem atd. Je prostě skvělá!
Takže jsem vícenežvděčná, v podstatě jsem nyní dlužnicí, protože ty ovace, které toto přání sklidilo, vlastně patřily jí. Nahrané to bohužel nemám (představa, jak si nahrávám ódy na vlastní výtvor mne dost pobavila...), takže mi, Magdi, musíš věřit... Díky!

 

Žirafa a žirafa

Začnu od konce. Dlouho jsem nepsala, neměla potřebu, byla líná, měla blogové prázdniny, měla normální prázdniny, kupodivu měla i dovolenou a nakonec naskočila to toho pracovně-školního-zářijového veletoče. A tak teď radši začnu od konce. A třeba to všechno nějak doplním...                                                                Takže můj poslední šicí výtvor, k narozeninám pro Fílu, toho Tátu mezi žirafami. Teda hlavně určené jeho holčičkám.